JAK VZNIKAJÍ...

 

Obrazy, které mi vznikají pod rukama, cítím již od začátku jako velmi nezávislé a samostatně se vyvíjející bytosti. Provázejí mne procesem, který často souvisí s nějakým tématem, které zrovna zpracovávám ve svém životě. Nemaluji vyčerpaná ani ve špatné náladě - to prostě nejde. Naopak - musím být zcela a úplně nabitá dobrými zážitky, inspirací, mít na to klid a tu správnou, pořádně natěšenou náladu.

 

Když jdu malovat, tak cítím, který papír nebo plátno si mám zrovna vzít, jaký druh barev, jaké odstíny mne zrovna přitahují a jak je použít. Tu mne obraz brzdí a pomalu roztírám barvy jako med, tu jeho energie nabere otáčky tak, že štětce, hadřík a ostatní pomůcky nestíhají a doslova do toho "vjedu" rukama.

 

 

Roztírám, maluji, tečkuji a obraz často v určité fázi naznačí "dost" nebo "pausa" a já musím přestat, protože nevím, necítím, jak dál. Třeba i několik měsíců nebo dokonce i let!, než se vše uleží, poskládá a uzraje a mohu pokračovat. A i kdybych chtěla proces uspíšit, tak to prostě nejde, dokud nepřeklenu tu určitou fázi či posun v životě či myšlení, prostě - dokud k tomu nedozraju.

 

A pak přijde ten den, kdy si mne obraz zavolá a já náhle vím, jak pokračovat a nemyslím na to, jestli ho dokončím, prostě krok po kroku, vrstvu za vrstvou pokračuji v procesu a opět vím a cítím, jak dál. Kousek po kousku, den za dnem... A nemaluji každý den - to ani nelze. Pár dní za sebou ano. Ale ne setrvale. Je čas pro nádech (sbírání inspirace, seberozvoj, odpočinek) a je čas pro výdech - samotnou tvorbu a malování.

 

 

A ke konci vzniku obrazu celý tento proces postupně utichá, postupně ustávají i mé tahy štětcem či rukou, a já již pouze jemně dolaďuji a "dohlazuji" celkový vzhled obrazu.

 

A když už necítím nic, zastavím se, pohlédnu na celý obraz a jsem totálně nadšená z jeho dokonalosti a dokončenosti! A vnímám ho, kochám se a nechávám ho na sebe působit. Nasávám plnými doušky jeho poselství a sílu. Užívám si ho ve chvílích jeho čerstvé zralosti, kdy je tu jen a jen pro mne. Ten nejčerstvější obraz je v tu chvíli vždy můj nejoblíbenější a "nejlepší". :-)

 

A který je ten Váš?

 

Vyberte si ho srdcem... Ono ví.