Čarodějnický kocour Komín vypráví:

Teda kočky, to vám byl včera den! Dvounohá měla seminář s obrazy.

Skoro celej den se tu válela jako opravdová kočka - asi už to začíná pomaličku chápat?! Pak přivezla z rámařství 3 obrazy - prý nechala vyměnit sklo za antireflexní, aby se nelesklo - no chápete to? Sklo jako sklo ne? Ale prý je to na ty semináře lepší, že je ten obraz přístupnější.
A odpoledne už začala bejt úplně duchem mimo, jak se naladila. Vůbec nechápala, co se to tu děje, lítala tu jak prdlá a pak už radši mazala na ten seminář.

No a přijela totálně nabušená energií - musím jí pochválit, nepodcenila odpočinek a žrádlo a krásně si připravila prostor, ukotvila se a nechala slova, ať se z ní řinou a inspirují. A bylo to i vtipný, protože ona občas nechá slova vyletět tak krásně peprně a na rovinu, když je potřeba to říct na plný kočičí koule. A skoro celou dobu jí prej mrazilo.

Přihlásili se jí nějací dvounozí ještě na poslední chvíli, tak měla pěknou skupinku 5 dvounožců, což je moc fajn pro individuální přístup. Všichni se s důvěrou otevřeli a mohlo spoustu věcí být pochopeno a odejít. Obrazy pomocníci povídaly, že to šlo dost hluboko a že toho bylo v jednu chvíli fakt hodně. Ale krásně to zvládli. 
I když teda pro příště sníží počet obrazů, aby jim nepraskly hlavy :) a aby se stihlo i kreslení.

Jo, ale víte, co ještě s tím kreslením povídala? Že jí to silně táhne organizovat i čistě kreslicí kurzíky - prožitkové intuitivní kreslení.  Tak to jsem na to zvědavej, ale nepochybuju o ní. Dvounohá totiž tenhle rok parádně zamakala a pročistila si uši, tak líp slyší Velkou kočku a nechá se jí vést.

Kočky, já vám povidám, tohle sledovat, to je žrádlo! :)

Tak se mějte a já jdu ven, musíme se Šéfem a Střelenou zkontrolovat, jak se dneska točí svět. Packa.